Opět jsem se v minulých dnech na nějaké blogování s radostí vykašlal. Horší než to, že by nebylo co postnout, je možná skutečnost, že opravdu je co. Užívám si tady každý den, což je zároveň i odpověď na otázku, proč se už nové posty neobjevují tak frekventovaně jako dřív.
Teď jsem se vrátil z práce (před necelou hodinou) a čekám na volnou pánvičku, na které si udělám maso na zítřejší oběd. V rámci čekání jsem se tedy rozhodl něco napsat.
Už mě dokonce nebaví ani souhrny a stále hůře a hůře se mi vybavují podrobnější hovadiny, s kterými bych se mohl svěřit svým početným věrným čtenářům... Promlouvám nyní spíše k jednotlivcům :D
Co se nezměnilo je každodenní cesta na Assateague Pointe, minimálně desetihodinnová směna (nyní už celkem pravidelně zpříjemňována smskami) a večer nějaké to rozptýlení. Napadá mě, že bych za všechny příhody mohl zmínit jednu ze včerejška, kdy se mi na bazéně rozsekal na zahradní plastové (takové té klasické bílé) židli asi tak 150ti kilový chlapík ve středních letech. Chybělo mu kousek od decku a spadl by do vody. Nohy oné židle se rozjely solidně, chlap dopadl pěknou tíhou na zadek a nestačil se divit. Měl jsem opravdu co dělat, abych se nezačal smát, ale tomu jsem se stejně neubránil v době, kdy dělal jakože nic, zašel si pro novou a tu odborně zkoumal tak tři minuty. Myslím, že se drželo hodně lidí. Nebo jsou možná zvyklí, co já vím.
Dneska byla ale směna ještě lepší, protože jsem se ráno hecl, dojel na pracoviště dřív a spolubydlící mi dovezl kávu z Wawa benzínky. Skvělá chuť French vanilla kávy mě udržela bdělého celou dobu. Pak jsem se dozvěděl, že později bude na mém bazéně Shrimp party. Prostě nějaké posezení a zábava spojena s hafem jídla a speciálně s krevetami. Co Vám budu povídat. Opět mě přecpali.
Na otázku co bych si dal jsem odpověděl: "Surprise me..."; a chtěl se tedy nechat překvapit, načež se stala věc, kterou jsem mohl lehce předpokládat. Naložili mi všechno a v nemalém množství. Měl jsem co dělat, ale nevzdal jsem se. Pak přišel ještě dezert. To už nebylo tak lehké, ale i tam jsem zabojoval.
Cesta zpět byla celkem těžká, ale i tak jsem se hecl a přijel v krásném čase - 21:30. Navzdory okolnostem opravdu pěkný čas.
Udělal jsem si bramborovou kaši na zítřek, a jelikož se uvolnila kuchyně, vypadá to na konec článku. Užívejte prázdnin :)
Místní kukuřice, dip na krevety, samotné krevety, salát z makarónů, Coleslaw salát, meloun, mango, pistacióvý sladký salát s je-lo (něco jako Marshmallow).
Brownies se zmrzlinou jako dezert.
Ještě na sebe musím napráskat, že u první krevety jsem si nevšiml, že nejsou oloupané, a tak mezitím, co jsem se soustředil na bazén, jsem první zkřupal i s tím "krunýřem", co na sobě mají. Co už...
2024 ©