Dnes už mi volný den vyšel. Moc jsem s tím nepočítal, ale stalo se. Na jednu stranu jsem rád, protože není na škodu strávit den i jinak nez pracovně (ikdyž stejně po práci legraci). Klidně bych však i do práce šel (jel na kole).
Vzhledem k tomu, že jsem se z pivka a pár hospod vrátil dnes ve tři hodiny ráno, doufal jsem více ve volno. Dobré je, že když už mě vidí servírky nebo barmani, zdraví mě, nechcou vidět pas, ani jiné ID a rovnou se ptají, jestli si dám Yuengling.
Nakonec jsem se stejně ráno vzbudil brzo, jako bych do práce vstával, takže by to tak hrozné nebylo. Měl jsem další, a o to zajímavější, konverzaci s slečnou Karviňačkou, pak jsem si ukuchtil opravdu dobrý oběd, dal si zmrzlinu - ty tady opravdu umí! Vyrazil jsem na pláž. Ani jsem si neuvědomil, že asi nejsou zvyklí, aby někdo plaval tak daleko, a taky to, že jsem trošku daleko, a tak jsem byl upozorněn jiným lifeguardem, že bych se mohl vrátit. Musím uznat, že než by stačil za mnou doplavat, asi by se mohl rovnou vrátit. Vlny byly dneska fakt enormní.
Uvažuju, jestli se dneska večer vydat do centra udělat si "kartičku věřícího" či co to je, abych pak každé pondělí mohl dostat večeři zdarma... Moc se mi do toho nechce. Navíc je dost možné, že se i trochu rozprší. Na to, že to tu nebývá zvykem, si na to celkem zvykám.
Taky si mne dnes přidala ta Slovenka, které jsem pár dní zpět dával facebook kontakt na sebe. Ano, v tom autobuse. Což mě trošku překvapilo, už jsem to moc nečekal.
Moc mě nenapadá, co tu napsat, tak připíšu příhodu, která se mi stala na nočním plavání a nezmínil jsem ji. Totiž už dost pozdě, hádám, že kolem jedenácté, mi tam, předtím, než přišla další várka lidí, zbyla jedna malá holčička. Samotná tam chodila, tak jsem se ji zeptal, jestli něco hledá a kde má dospělého. Říkala, že hledá své bačkůrky a před nějakou dobou jí odešla mamka, která slíbila, že se vrátí během pár minut. Už to byla asi půlhodina, tak jsem tam s ní počkal, sháněl někoho, kdo ji odveze, protože já se nesmím hnout do konce směny. Nakonec její mamka přišla s tím, že si musela pro něco odskočit a v ruce měla šupky od té holčičky. Prý měla strach, že kdyby ty cukle měla u sebe, tak odejde z bazénu (nebo odjede na kole, které tam měla) dřív, než se stihne vrátit. Moc se mi omlouvala, načež jsem jí řekl, že se nic nestalo, ale ať si pro příště nezvyká. Úplně jsem cítil, jak mi cuká prst, kterému se velmi chtělo poklepat na čelo.
Teď zazněl tak desetisekundový hrom, takže mé tušení bouřky bylo správné a aspoň nemusím mít výčitky z toho, že se mi nikam nechce ject. Dnešní day off si prostě vychutnám celý :)
Ještě počkám, až přijede Lukáš Š. a máme v plánu opět jít běhat na pláž. Celkem se musím smát lidem, kteří tady strašně žerou jogging a běhají podél aut na silnici. Mají krásně roztáhnutý hrudní košíček a aspoň mohou vdechnout o to více zplodin. Perou do toho nehorázné peníze za oblečení, iPody, boty a věci na styl. Mě stačí plavky a za chvíli si udělám stejnou žízeň na pivko jako oni.
Zároveň vyhlašuju soutěž o nejlepšího čtenáře.
Za pár dní mám narozeniny, takže kdo mi jako první pošle basu plecháčů Radegast Premium na mou americkou adresu, má tuto cenu jistou. Pokud tato zásilka bude v době převzetí ještě vychlazená, odesílatel má u mě navíc dedikovaný celý článek, kde budu oslavovat jeho štědrost.
Dodatek: mám tu teď opravdu fajn slejvák. Když dopadají ty "kapičky" na zem, zní to, jako by někdo smažil řízky. Nenechá mě to klidným a jdu se proběhnout. Sice na mě budou lidi civět jak na idiota, ale jako by mi to vadilo...
tzv. veliká hubička 
2024 ©