Pokusím se navázat na minulý post, který jsem psal před noční směnou. Tedy ona to moc noční není, prostě půlnoční plavání.
Už jsem nešel před šichtou spát, což je asi celkem chyba, ale měl jsem důležitější věcí na práci, jako programování a Skype s rodinou, který byl príma :)
Jak jsem přijel do práce (opravdu jsem si na kole máknul a naštěstí na něm i dorazil), viděl jsem, že asi bude celkem živo. Celkem mě dožírali lidi u jednoho stolu, kteří tam měli piknik (spíše hodokvas). Kraby, grilování, pivka atd. Aby toho nebylo málo, pustili si tam celkem nahlas hip-hop, takže přímo paráda pro mě. Nějak jsem to překousl, pustil si svou hudbu (asi nečekali, že nějaký mládežník nemá rád hip-hop) a celkem to šlo. Pak nějak lidi začli blbnout ve vodě a jedna starší, ale pěkná paní ke mě přiběhla a začla se mě křečovitě držet. Pochopil jsem, že ji chtějí proti její vůli hodit do vody. Tak jsem se jen zeptal, proč tam nechce, když je voda tak skvělá (vždycky mi taková přijde), načež mi řekla, že nemá plavky. Voda na můj mlejn. Nemohl jsem se udržet a řekl jí, že za chvíli už to nikdo nepozná. Jednak, protože bude tma a jednak tímhle tempem už budou její "kamarádi a kumpáni" značně ožralí (to už jsem si nechal pro sebe raději).
Pak jsem ještě nějak nezáměrně srazil dvěma mladým pěkným slečnám jejich ego. Přišli se zeptat, jestli nemám "fifty centa". Nějak mě napadlo, když tam hrál ten hip-hop a teď si pouštím svůj metal, že myslí rappera a tak jsem jim řekl, že teda nemám, že to opravdu není šálek mého piva, ale že možná později něco najdu v laptopu (youtube je všemocný). Podívaly se na mě zmateně a celkem divně, ale přikývly a odešly. Asi za půl hodiny mi došlo, že chtěli 50 centů nejspíš kvůli automatu... Co už.
Žádné dítě mi tam nezůstalo, takže jsem byl rád. Za to mi tam nějací výrostci blbi, až vyvrátili pouliční lampu. Zábavné bylo, jak jedna holka z toho hloučku volala skoro o půl noci domů, ať se její taťka uráčí přijít a kouká to spravit. Za pět minut hovoru už mu začla nadávat, že jako jak až ráno, že to chce hned. Zajímavé moresy, vskutku. Nemohl jsem to moc spravovat, protože jsem furt musel dávat pozor na dost lidí, takže jsem je za trest donutil tu lampu držet. Chyběl tam závit a matka a nakonec, když jsem to chtěl aspoň nějak uvázat provazem od záchraného kruhu (našel jsem tři, takže žádné ohrožení), přijel nějaký opravář. Šel jsem tam s ním a nestačil se divit. Naposledy chyběla jedinná část, teď všechny čtyři. Mimochodem, doteď to není spraveno (je to už nějaký ten den), prostě tu lampu vyjmuli a elektřinu zakryli igeliťákem.
Cesta zpět byla opět opravdu zajímavá. Ještě větší tma než minule. Doslova tma tmoucí. Ale nějakým způsobem lákavé. Světlo na kole mají slabčáci... Nějak jsem dorazil asi o půl druhé ráno, a ikdyž jsem věděl, že ráno zase vstávám na další šichtu, nemohl jsem odolat a dal jsem si na terásce své první narozeninové pivínko, jak jinak než vychlazený Yuengling (který jsem mohl někomu poslat, ale nepřišel mi ani jeden Radegast, takže nic). Hodil jsem sprchu, asi deset minut čuměl do stropu a pak usnul.
Ráno se nevstávalo tak zle. Neměl jsem kdy nakoupit, takže jsem si jídlo obstaral po cestě. Bylo to možná celkem zbytečné, ale to jsem nemohl v té době tušit. Čekala mě totiž snad nejlepší možná šichta. Konala se párty. Asi ke Dni nezávislosti. Byl to opravdu frmol, ale mohl jsem si brát veškeré jídlo a pití (s výjimkou piva samozřejmě), a to v jakém množství chci. Samozřejmě, že jsem to obešel všechno a něco i několikrát. Namátkou uvedu skvělé burgery, hot dogy, vařené kukuřice, saláty, sušenky a samozřejmě Cola atd. U kamaráda spolubydlícího spoluplavčíka mám někde v jeho telefonu i fotku, zkusím nějak dodat později.
Ani jsem nečekal, že to vše sním, protože jsem chvíli předtím jedl vlastní jídlo. Udolal jsem to. Akorát bych se teda moc nechtěl hned poté vidět ve vodě. Ten den jsem v práci skončil v osm, a jelikož jsem měl narozeniny, zapadl jsem se zmíněným kamarádem do Mug & Mallet, protože byla hrozná zácpa a chtěli jsme se ji vyhnout. Pár pivek, půlka a platba kartou. Fajně bylo.
Pak jsme se cestou stavili pro 24 lahváčů (hádejte jaké značky) a na ubytku už na nás čekala zlatá Tequila, pomeranče a skořice. Takže jsme trošku zatáhli. Celkem zajímavě se pak vstávalo na dnešní (teď už včerejší) šichtu. I tato pracovní desítka nějak nakonec utekla. Stejně tak cesta na kole a vůbec.
Tím už se dostávám do blízké minulosti. Přijel jsem, dal jsem si pivko, sprchu, večeři, zmrzlinu a asi po třech dnech i chvilku na netu. Moc se mi do toho nechtělo, ale už tak moc nezaznamenávám (někdy záměrně) minulé události a postřehy (a že mě v autobuse napadají vtipné věci :D), a psát to pak vše za čtyři dny by se mi už vůbec nechtělo...
Myslel jsem, že se tomu pověnuju více v práci, ale bylo toho opravdu moc, takže k časopisu 21. století jsem se dostal až před koncem a to ještě jen na pár minut.
Jelikož mě za pár hodin spánku čeká vstávání na další desítku (nikoliv pivko), utnu to pomalu spánkem a snad se pro příště více poštěstí psát více (a více včas). Dnes je jeden z největších každoročních okamžiků v USA - Day of Indepence, tak jsem zvědavý. Myslím si, že nejen ohňostroj bude velký.
Celkem fajn je, že v úterý bych měl jít do práce až odpoledne. Beru to jako takový lepší day off. Člověk má volno, ale přitom i peníze za práci. Do té doby tohle možná bude poslední článek. Těší mě, že tohle furt někdo čte. Pokud se však nemýlím, tak prázdniny jsou už i v ČR, tak všem přeju, ať užívají :)
2024 ©