Klasicky zprvu shrnu včerejšek. Ono k dnešku zatím není moc co napsat, mám tu teprve půl desáté dopoledne.
Včera jsem nějak vstal s pocitem, že mě opět čeká cesta do práce na kole, byl jsem znovu na AP. Poté, co jsem se nasnídal a udělal si svačinu, nám ujel s Kubou K., který pracuje kousek ode mě, autobus, takže jsme čekali na další. Naštěstí jsme nečekali moc dlouho a na Somersetu jsme byli celkem brzo. Tam jsme si vyzvedli kola a začal boj. Vlastně se mi jelo celkem dobře. Na sedátko si mé tělo již uvyklo a jediné, co mě tedy ještě celkem štvalo, je přehazovačka, kde nemůžu přehodit na určitý převod, který bych využíval samozřejmě nejvíce. Co už.
Jelikož jsme měli menší zpoždění, zabrali jsme a vlastně jsem byl na bazéně snad ještě i o něco dřív než obvykle. Jak jsem dorazil, už hned se mi něco nezdálo. Totiž, polovina bazénu měla stejnou barvu jako je obvyklé (takovou modrou zdravou) a druhá byla solidně zelená. Než jsem přijel, tak se tam napouštěla voda. Ta byla plná železa, takže to vypadalo celkem... zajímavě? Testy vody dopadly v pořádku, takže už šlo jen o to překonat tu vizuální stránku věci. Nakonec jsme nalili do vody nějaký sajrajt proti železu, či co to bylo, a během nějaké doby se dostalo vše skoro do normálu. Sice jsem musel vysvětlovat situaci, proč to vypadá tak jak to vypadá, ale nakonec to bylo v pohodě.
Celý den mělo pršet a být bouřky, ale byl to jeden z nejkrásnějších dnů za poslední dobu, takže se mi nahrnuli lidi (dokonce i z sousedního bazénu). Moc jsem se nenudil. Notebook jsem si bral dost zbytečně :D Pak už se nic moc nestalo. Kecal jsem s lidmi a nechal se hřát sluncem. Několikrát si zaplaval, abych těm rozmazleným amíkům ukázal, že voda není opravdu studená a to, že je skvělá myslím skutečně vážně. Oni by se snad chtěli v takovém vedru koupat v lázních. Moc to nechápu... 80 stupňů Fahrenheita (asi 26,5° C) mi přijde jako luxus. Možná jsem jen zvyklý.
Na konci směny jsem udělal vše, co je nezbytné, pak si ručně přehodil na převod, který mi nejde nahodit pomocí převodovky a opět jsme s Kubou vyjeli. Během chvíle mi převod stejně spadnul, takže jsem musel šlapat jak vůl na menší rychlosti. Na druhou stranu je to dobrý trénink :)
Po příjezdu domů jsme zašli do obchodu nakoupit pivka. U mě už se ani nedíval na řidičák. Koupil jsem si ekonomicky rovnou 12 Yuenglingů. Hodil jsem si sprchu, otevřel pivínko a dívám se, že k nám na návštěvu přišla nějaká cizí holka. Nepřestávala mě udivovat. Prostě viděla lidi na terase, tak vzala flašku a přidala se k nám. Byla dost milá, byla celkem sranda. Pak přijela její kamarádka a dorazil i David s Katinkou (Maďaři), takže nám bylo celkem plno.
Ještě předtím jsem se dozvěděl, že na druhý den (vlastně dnes) jsem pro změnu na Heron Harboud, kde už jsem dvakrát byl. Je to asi padesát ulic od ubytka, takže celkem blízko. Mám sice jen šestihodinovou šichtu (od 12ti do 18ti), ale celkem mi to přišlo vhod.
Večer plánuju (když už tak brzo dorazím), že si půjdu zaběhat na pláž, pohraju si s vlnami (ony si pohrají se mnou) a pak jedeme do Delaware něco popít. Do sousedního státu jedem jednak proto, že to je celkem kousek - začíná někde za 145. ulicí, a jednak proto, že tam nemají daně, takže alkohol se tam vcelku vyplatí. Bude to taková společenská událost.
Dnes jsem si solidně pospal. Vstával jsem v době, kdy už pomalu musím být v polovině cesty. Asi si odpočnu od kola a koupím si celodenní lístek. Aspoň se nebudu muset tahat s nákupem na kole a stejně se mi dneska celodenní vyplatí, jelikož nejspíše pojedu autobusem minimálně čtyřikrát.
Dnešní den bude fajn...
2024 ©