Začátek pracovního procesu a to co je po něm…

Jelikož jsem Tonymu řekl, že jeho ubytování budeme využívat jen jeden den (nebo prostě krátce), chtěl jsem se podívat po něčem jiném. Nejdřív nás to však vtáhlo na Boardwalk, který je podél pláže (něco jako promenáda). Trochu jsme se najedli, podívali se po nějakém bydlení a vůbec jsme se rozkoukávali, protože vše bylo tak nějak nové nebo jiné. Ještě bych mohl přiblížit jak OC vypadá…

Je to ostrovní město, které je s pevninou spojeno dvěma nebo třemi mosty. Nachází se v Marylandu. Kdybyste to hledali na mapě, tak si najděte New York a pak prstem jeďte níže po pobřeží. Je to takový malý ráj na zemi a hlavně se tu jezdí z celé Ameriky (možná i světa) na pařby a dovolené. Už jen fakt, že v zimě tu bydli asi 7 500 – 9 000 lidí a v létě něco mezi 130ti tisíci až 150ti tisíci (tak nějak jsem to četl na Wikipedii) vypovídá o mnohém. Proto jsem chtěl zde ;)

Později jsme jeli do obchodu, který je zároveň i nějakou kanceláří firmy, u které pracuju (Best Aquatic Management) nahlásit se, že jsem zde, vyplnit papíry atd. Čekal jsem, že to bude chvilka a pak se ještě podívám po něčem lepším k bydlení nebo prostě, že budu mít zbytek dne volný. Chyby lávky. To papírování sice bylo vcelku krátké, ale mezitím jsme se dozvěděli, že Bill (zaměstnavatel) právě vyhodil dva Moldávce. Takže jsme se dovtípili, že se mu náramně hodíme do krámku… Na otázku, jestli ještě dnes, a to hned, půjdeme na bazén jsem tak nějak tušil, že asi ani nečekají jinou odpověď a tak jsem nafasoval oděv (plavky a tílko) a jel jsem. Myslím však, že mi to u Billa hodně pomohlo a oblíbil jsi mě. Dokonce do ČR psal (jak jsem se později dozvěděl), že odvádím opravdu skvělou práci, což mě samozřejmě namotivovalo. Bylo to celkem potřeba, od té doby jsem totiž už den volna až dosud neměl a moc jsem se nezastavil. Odpracoval jsem opravdu spoustu hodin. Prvních několik dní (asi čtyři nebo pět) jsem pracoval od 6ti rána do 7mé hodiny večerní, takže krásných 13 hodin. Pak přišlo už „pouze“ deset. Jsem rád, že jsem si nahrabal tyto hodiny, protože třeba dnes jsem byl v práci tři hodiny, což jsem na jednu stranu ocenil a na druhou bych tam zůstal.

Jak jsem tedy psal… od té doby mě Bill už nijak moc nepustil. Ráno jsem jezdil čistit bazény, pak jsem dělal už jen lifeguarding. Vystřídal jsem a poznal opravdu spusty bazénu a první dny mě to celkem vyčerpávalo. Avšak byl jsem si schopen za týden vydělat to co v ČR asi ani za měsíc ne. Doufám, že výplata bude stát za to, protože už mi docházejí peníze na jídlo a hlavně na pivínko. Nicméně i při práci se musí kalit a užívat, takže k tomu taky něco ještě napíšu.

Asi třetí pracovní den jsem přijel večer z práce a vidím, že se u nás svítí a přitom jsem si byl jistý, že jsem zhasínal a zamykal. Jedna česká kolegyně přijela a takhle na nás už čekala. Musím říct, že Monika je príma. Takže jsme ji hned s Lukášem vzali na pivko a šli někde do přístavu, kde proběhla kontrola dokladů. Moc nerad s sebou tahám pas, takže nějaký borec zkoumal řidičák a nakonec to nějak prošlo. Dal jsem si nějaké tmavé pivo (nemám moc rád tmavá piva, takže si pro příště rozmyslím, abych servírce při objednávce řekl „Surprise me!“ (Nechám se překvapit). Pak ještě jednu hnusnou Stellu Artois (Stellu mám rád, ale tenhle čep mi moc nejel, nicméně jsem jim jej tam nenechal). Spíše jsme si všichni oblíbili hospůdku, do které jsem nás vtáhl. Jmenuje se Mug & Mullet (nebo Mallet, teď si nejsem moc jistý), kde čepují Yuengling, který mi ze všech zatím zde ochutnaných značek piv chutí nejvíce. Tam jsem dostal poprvé číslo od servírky napsané na papírku. Musím říct, že i Billy Jo je príma J

Takhle nějak to podobně probíhá… Práce a po práci legraci. Je super, že tu máme nádherné bazény, nádherné pláže, ženy, spoustu atrakcí, výborných restaurací atd. Je třa si to tu užít… Konečně si dokonce i přicházím na své ohledně chilli. Opět ti, co mě znají, ví, že jsem na něm tak nějak svým způsobem závislý, takže Crab Nachos s Jalapenem (ne moc ostré, ale moc dobré) nebo Buffalo sendvič (ten už byl solidně pikantní) mě potěšil. Budu se tak nějak snažit vše, co se mi bude zdát vhodné (!) psát a podělit se s někým, koho by to zajímalo. Staník se celkem na nočních nudí, takže mu to určitě přijde vhod. I na jeho popud se tu takto (aspoň trochu) svěřuju.

Zítra mám day off (volno), protože jedu do Salisbury (takový menší výlet a několikahodinová cesta tam a zpět) kvůli SSN (Social Security Number), což je zavedení do evidence a získání karty pro legální práci. Pod tímto ID pak vystupujete a daníte atd.

V ČR jsou teď tři hodiny ráno a zde devět večer (tady je ještě včera a tam už zítra), takže asi to vidím ještě na nějaký ten sendvič nebo něco k jídlu a pár Yuenglingů a procházku po pláži (koupat už ne). Případně možná nějaké ta pivka nakoupíme v nějakém obchodě a kouknem na nějaký film…

Ikdyž nejlepší by bylo jít slavit, protože jsme právě asi našli skvělé bydlení. 70. ulice (celkem blízko do centra i k většině bazénům), pro deset lidí (akorát) s velkou terasou, depozit se vrací hned a za sezónu jen 1100 dolarů (což je celkem paráda), internet atd. Co jsem tak slyšel, tak to zatím vypadá na solidní bydlení J))

Dodatek: některé časové údaje (jako „včera“ nebo typu „je tolik a tolik“ mohou být už zavádějící, jelikož celý blog píšu offline na svém notebooku a online to přenesu, až se dostanu do kavárny, jelikož zatím nemáme internet.

Pozdravujte v ČR! ^^